Cuketové matesy

Vegetariánská dobrota. Přílohový salát s výraznou chutí velmi podobnou matesům. Tento salát jsem letos dělala už podruhé, a protože zachutnal i dětem zkusila jsem část zavařit.
 
 
1kg očištěné cukety 
0,5kg cibule
30g himalájské růžové soli
10 kuliček nového koření
1/2 - 1 lžička mletého černého pepře
3 bobkové listy
olivový olej
2 lžíce bílého vinného octa
chilli paprička (nakrájená i se semínky, já nedávám protože mi salát jedí i děti ;)
 
Cuketu oloupeme a vydlabeme jádřince. Můžeme jí nastrouhat najemno ale i na plátky. Cibuli oloupeme a nakrájíme na půlměsíčky. V míse promícháme rukou cuketu s cibulí a kořením, pak trochu prolijeme olejem a necháme uležet. Asi po hodině opět vše znovu důkladně promícháme, zakryjeme a uložíme na několik dnů do lednice. Můžeme rovněž přemístit do sklenic. Salát lehce zfermentuje, pokud ho nesníte dřív :) je totiž opravdu moc chutný! A jak jsem psala v úvodu, lze udělat větší množství a co se cca do týdne nesní tak zavařit. Krátce, stačí jen ohřát, aby se víčka přichytila.



Marmeláda z aronie a ostružin s portským a kořením

Naprosto dokonalá kombinace chutí! Díky podílu ostružin a koření úplně vymizela lehká svíravost a natrpklost velice zdravých plodů arónie. Úplná lahoda až delikatesa :) ....
Dlouho jsem žádný recept nepřidávala, protože se sama hodně vracím k těm starším už publikovaným,  ale tento nově namíchaný recept za to rozhodně stojí! 

 
1kg plodů aronie
1kg ostružin
1kg třtinového cukru
20g citrusového pektinu
1/3 lžičky mleté skořice
3 rozemleté hřebíčky
100ml portského

Předem si připravíme sklenice a víčka. Pečlivě je umyjeme a vyvaříme. Do hrnce dáme ovoce, cukr, šťávu z citronu, pektin, koření a portské. Rozvařujeme dokud arónie trochu více nezměkne a pak lehce pomixujeme tyčovým mixérem. Posbíráme pěnu vzniklou vařením a horkou marmeládou naplníme připravené skleničky a zavíčkujeme.

Falešné kapary

Používají se na chlebíčky a jednohubky nebo i přímo do některých jídel. Mají pikantní lehce nahořklou zajímavou chuť. Ty falešné ale podle druhu použité rostliny. Nejblíže k chuti pravých kapar mají ty pampeliškové. Příprava je velmi jednoduchá, tak proč to nezkusit ;) 
 
Kaparovník na zahradě tedy nemám, je to keřovitá rostlina původem ze Středomoří a asi by se jí u nás moc nedařilo a vymrzla by. Použila jsem poupata z toho co mám na zahradě. Už delší čas jsem chtěla vyzkoušet známé kapari z pampeliškových poupat, ale protože i originál kapari jsou naložená poupata, rozhodla jsem se vyzkoušet jich hned vícero druhů. Po chladnějším a deštivém počasí v uplynulých týdnech mám totiž na trsech pažitky i medvědího česneku veliké množství poupat. Použít ale můžete například i poupata lichořeřišnice, sedmikrásky atd.

 

Nálev nejprve svaříme:
500ml vody
200ml octa
1 lžíce cukru
1lžička soli (nebo se poupata předem se solí promísí a nechají odpočinout)
chilli paprička (pokud máme rádi ostřejší chutě svaříme společně a pak vyndáme)

čisté skleničky a víčka
libovolná poupata jedlých rostlin

Nasbíraná poupata propláchneme vodou a prosolíme, necháme odpočinout. Poté nasypeme do skleniček a zalijeme ještě teplým svařeným nálevem, zavíčkujeme a ještě zasterilijeme při cca 90°C asi 10 minut. V případě hodně horkého nálevu nesteriluji vůbec, podmínkou jsou ale kvalitní víčka, které se dobře přichytí.
 

 

Fialkový ocet

 

Fialky natrháme dopoledne, když nejsou květy už mokré. Po dešti nevoní pozor na to! Hlavně v čistém prostředí. Pokud máte na zahradě plantáže jako já není co řešit. Mám jich tu tolik, že se snažím z nich každým rokem něco vyzkoušet. 
 
Květy zalijeme vinným nebo jablečným octem a necháme asi týden louhovat (macerovat). Poté fialky vyjmeme nebo scedíme a můžeme ocet používat do čerstvých jarních salátů.

Kostivalová mast


Sezóna bylinek je už nějaký ten týden v běhu, i přes nepřízeň počasí. V týdnu, když se pár dnů dalo jsem se vrhla na radikálnější probírku v mém divokém bylinkovém záhonu. Nechávám zde několik let rostliny samovolně se vysemeňovat a rozrůstat. A tak nejen obří desetiletý drn meduňky byl usměrněn. Všude vysemeňěný kostival už byl po pár letech problémem co do prostoru. V jeho hlavní sezóně (v květu), není ani tak jeho výška problém jako jeho "rozkladitost" do stran a utiskuje mi tak jiné druhy. Milují ho včely a čmeláci, a tak jsem si část vyrytých sazenic dala na další místa na zahradě, dva mám v květináčích (daruji nebo vyměňuji s kamarády zahradníky ;) a jeden starší jsem si pro kvalitní tlusté kořeny konečně vyšetřila po těch letech pěstování na proslulou a blahodárnou mast. Konečně! Kořen by měl být minimálně 3-5 let starý, dostatečně velký!
 
Kostival obsahuje alantoin, který podporuje růst nových buňek a snižuje zánět. Mast z kostivalu se odpradávna používala na léčbu modřin, zánětů kloubů, natažených svalů, na dnu a artritidu, zlomeniny, ale i na problémy se žílami, jako krém na suchem a mrazem narušenou kůži na rukách...atd. Zkrátka její léčebné účinky jsou vcelku široké. Já jí dělala hlavně pro mé kluky, na ty jejich nohy věčně s modřinami nebo odřeninami v kraťasové sezóně. Výroba je opět velmi snadná! Jen bych chtěla ještě upozornit, nikdy nepoužívejte kořen vnitřně! Některé alkaloidy nepůsobí dobře na naše játra! 
 
SUROVINY:  
 
čerstvé velké kořeny kostivalu (vyryté na jaře nebo na podzim-mimo hlavní vegetační dobu) 
 
včelí vosk a olivový olej (v poměru 1:5) nebo se dá použít i kokosový olej (masožrouti použijí jistě tradičně sádlo ;) 
 
esenciální olej 
 
med
 
Kořeny důklaně umyjeme s použitím kartáčku a nasekáme najemno keramickým nožem (ten používam vždy při zpracovávání bylin!). Ve vodní lázni rozpustíme vosk v oleji a vložíme kořeny. Mícháme chvíli ve vodní lázni a vypneme. Necháme stát na plotně nebo pak ješte postavíme na topení, klidně na několik dnů, aby se co nejvíce účinných látek rozpustilo do masti. Pokud necháváme několik dnů odstát volně, před závěrečným scezením vložíme opět do vodní lázně. Před závěrečným přelitím můžete přidat oblíbený esenciální olej a lžičku medu. Hotovou mast přelijeme do tmavého kelímku nebo skleničky! Můžete skladovat při normální pokojové teplotě.
 




 

Vlastní kompost - největší bohatství zahradníka?!

Nebudu vám tady přednášet o kompostu, v odborných knihách a na internetu toho najdete každý jistě dost! Chtěla bych se s vámi pouze podělit o můj osvědčený způsob kompostování v zahradě, protože, a to není náhoda!, jsem toto téma za poslední týden s několika zahradníky probírala. Se zahradníky, kteří ví, šlo čistě jen o výměnu zkušeností ;)
 

 Takže jak a proč to dělám já:

1. mám vlastní kvalitní zdroj kompostu přímo na zahradě (nic nekupuju)
2. možnost zpracování zahradního a domácího odpadu (vyjma nevhodných silnějších klacků a např. citrusových slupek - všude se o tom dočtete co tam patří a co ne)
3. mám kam dát hnůj a podestýlku od ovcí a slepic
4. přestože plastu v zahradě se bráním a původně jsem dlouho zvažovala dřevěný kompost z prken, nakonec zvítězila praktičnost a životnost (mám stavebnicové komposty z tvrdého plastu, nějaká investice to je, ale mám je 10 let a nedám na ně dopustit - mohou být mobilní a při přehazování nebo vybírání si můžete stěny postupně snižovat)
5. důležitá zásada je volné dno pro přístup žížal a jiných půdních organismů z přímého kontaktu se zemí, dále mezery ve stěnách pro dostatečný přístup vzduchu
6. kompost 1x někdy i 2x za rok přehodíme do volného kompostéru (mám 3 různého stáří)
7. umístění stranou ve stinném rohu zahrady, ale přesto blízko k záhonům nikoho neobtěžuje občasným zápachem, místo nechávám zarůst keři a kolem mám křídlatku - sezónní invazivní rostlina která povrch kompostů v létě zastíní a mladé výhonky jsou jedlé a lahodné, na fotká v tomto roční období ještě není (dále klimatické podmínky toho místa využívám jako množírnu rostlin a keříků z řízků a odkopků, ale táké se mi zde mimořádně daří pěstovat medvědí česnek pro který jinak nemám v zahradě moc vhodné podmínky)
8. asi dvouletý pěkný kompost používám na přesazování trvalek v květáčích, pokojovek, ale i k výsevům, když ho mám dost doplňuju vyčerpanou půdu v trvalkových záhonech rozhozením na povrch a taktéž jako poslední vrstvu na permakulturní záhony
9. občas je to dřina, ale vyplatí se to, rozhodně!
 




 

 

TRADINÁŘ - Monika Kindlová, Martina Boledovičová

 
Jedna z mnoha našich krásných každoročních rodinných tradic. Výlet s dětmi za bledulkami do nedalekého lesa a nabrání pitné lahodné vody ze studánky. Letos jsme to načasovali zrovna když bylo tento týden to nejkrásnější počasí, a tak se v lese krásně rozjímalo. Cestou jsme potkali samé pozitivní lidi a nachytali spoustu sluníčka.

TRADINÁŘ je naprosto dokonalá a krásně zpracovaná další kniha z nakladatelství SmartPress, kterou bych vám ráda trochu přiblížila :) S koloběhem roku díky ní postupně poznáte různé svátky a obyčeje, známé i neznámé, vyzkoušíte si tradiční pečení a vaření, a také zde najdete velmi inspirativní tvoření z přírodnin :) Společně s dětmi jsme knihu využili jak o Vánocích, tak i teď o Velikonocích, a těšíme se na další významné dny. Naučíte se díky ní i lépe vnímat koloběh slunovratů a rovnodenností nebo některých ne až tak známých svátků, a třeba některé pak i zařadíte mezi své rodinné rituály. Ať už vytvoříte něco dobrého k snědku, k dekoraci domova, vypěstujete na zahradě nebo uděláte něco užitečného pro přírodu. Tvůrkyněmi a ochránkyněmi tradic jsou většinou ženy, alespoň tedy v rámci rodiny, proto milé ženy pamatujte, že cokoliv uděláte s láskou a radostí, bude to vždy to pravé! Jistě máte každá své speciální rodinné tradice a rituály, které každoročně nevynecháte, tato kniha vám je může ještě více zpestřit a obohatit :)

V dnešní době nemohou děti chodit na kroužky a stýkat se s kamarády, rodiny s dětmi často prchají z města za výlety do přírody, a tak společně si hrát i tvořit je to co nám nyní pomůže udržet si pozitivní myšlení a tuto nelehkou dobu nějak překlenout. Navíc čas dětství plyne velmi rychle....já sáhnu po této knize vždy když máme společně chuť něco tvořit v souladu s ročním obdobím a tradicemi, abychom si to užili ještě víc... Opatrujte se!